Stropový panel
FF 200

Pro předběžný návrh tloušťky a vyztužení se panely dají posoudit podle Qn(kN m-2),(povolené celkové provozní zatížení bez váhy dílce s omezením celkové přeměny na Lo/300 v závislosti na délce Lo (m)(teoretické rozpětí). Vypočítané plošné zatížení se porovná s hodnotami deklarovanými od výrobce a navrhne se odpovídající typ panelu. Je nutné dát si pozor na jednotky, protože hodnota spojitého zatížení je na 1 m2.

U podrobného výpočtu dílců se musí provést výpočet momentu M (moment od extrémního zatížení) a smyku O (smyková síla extrémního zatížení) od bodového , liniového, plošného zatížení nebo jeho kombinací. Po výpočtu vnitřních sil se tyto hodnoty porovnávají s hodnotami uváděnými výrobcem M (kNm) (moment vzniku trhlin z extrémního zatížení, konstrukce 1. kategorie), O (kN) (maximální posouvající síla při uložení 100 mm z extrémního zatížení) v závislosti na délce L (m) (teoretické rozpětí). Je nutné věnovat zvýšenou pozornost šířce panelu, protože hodnoty M a O jsou počítané na šířku celého panelu, takže 1200 mm.

Výrobky FF mají minimální požární odolnost 60 minut bez omezení únosnosti dílce. Vyšší hodnoty požární odolnosti je možné deklarovat na základě statického posouzení dílců. Výrobce stanovuje hodnoty požární odolnosti v závislosti na momentu M (kNm) (celkový moment provozního zatížení včetně vlastní hmotnosti na šířce dílce) a smyku Q (kN) (celková smyková síla os provozního zatížení včetně vlastní hmotnosti dílce na šířku dílce).

Dokonale propracovaná logistika nám umožňuje časování dodávek v režimu „Just in time“, nebo „V pravý čas na pravém místě“. Naši lidé jsou přitom zárukou profesionálního provedení dodávek stropních nosných konstrukcí při individuálním přístupu k zákazníkovi.

Stropní dílce se ukládají na vyzrálý podklad do lůžka ze suchého cementu, které zajišťuje po montáži možnost dodatečného výškového vyrovnávání stropních dílců. Délka uložení se musí pohybovat mezi 100 až 150 mm. Pokud je z vnitřního líce nosné stěny použitá věncovka jako ztracené bednění železobetonového věnce, je nutné délku uložení panelů prodloužit o tloušťku bednění věnce tak, aby bylo osazení na věnci minimálně v délce 100 mm. U zděných stěnových konstrukcích doporučujeme podporovou konstrukci pod úrovní stropu opatřit vyrovnávací mazaninou zhruba o  tloušťce 30 – 50 mm, pochopitelně pokud není předepsán ze statických důvodů jako podpůrná konstrukce železobetonový věnec.

Prefabrikované dutinové stropní dílce  jsou samonosné a není potřeba je montážně podpírat.

Po osazení a rektifikaci dílů je nutné zabetonovat spáry mezi panely a vytvořit monolitickou konstrukci  s okolními navazujícími konstrukcemi. Jedná se o zálivkovou výztuž spár, vybetonování věnce v úrovni stropu, případně dobetonování stropu.

Zálivková výztuž spár mezi sousedními stropními dílci se dá provést klasickým způsobem, když se do spár vloží výztuž a zabetonují se. Při požadavku statika se dá taková zálivková výztuž využít jako táhlo pro příčné ztužení objektu. Na základě našich zkušeností ale doporučujeme provést konstrukční propojovací zálivkovou výztuž jen v místě napojení čela panelů pro zvýšení spolupůsobení stropní desky s podporou. Zálivková hmota se vkládá do provlhčené a nečistot zbavené spáry, minimální třída betonu B20 kašovité konzistence s maximální zrnitostí 4 mm. Po vložení hmoty je nutné zálivku zhutnit ponorným vibrátorem, případně plošným beranidlem např. latí. Provedenou zálivku je potřeba ošetřovat s ohledem na klimatické podmínky, vlhčit ji, případně překrýt na dva až tři dny. Aby se příliš včasným zatížením stropní konstrukce zálivka ve spáře mezi dílci neporušila, je dovolené stropní konstrukci zatížit významným lokálním zatížením, například stavebním materiálem až po dosažení zhruba 70 % pevnosti zálivkového betonu, to je po třech až čtyřech dnech. Vzhledem k tomu, že kvalita monolitických zálivek spár výrazně ovlivňuje chování a stabilitu stropní konstrukce, doporučujeme provádět jejich kontrolu odpovědnou a řádně poučenou osobou a o provedených kontrolách vést záznamy, například ve stavebním deníku.

Stropní dílce je někdy nutné šířkově upravovat, řezat. Po uložení takto upravených dílců na stavbě vznikne mezi nimi mezera, kterou je nutné podbednit, dobetonovat a vyztužit. Při betonování mezery do velikosti 150 mm se vkládá jen výztuž konstrukční, ne nosná. U mezer od 150 mm do 300 mm se musí vložit nosná výztuž, která je vynášená sousedním panelem nebo stěnou. U mezery větší než 300 mm se nosná výztuž musí kotvit do obvodových nosných konstrukcí.

Mezera se zalije betonem a po zatuhnutí hmoty a odstranění bednění, zpravidla za jeden den, se mechanicky odstraní přebytečné nálitky na spodním líci dílců. Pokud se nálitky neodstraní, výrazně se navyšuje provádění doporučených povrchových úprav stropu.

Věnce v úrovni stropu, takzvané obručové věnce, zajišťují ztužení v rovině stropní desky a výrazně ovlivňují funkce stropní konstrukce. Do věnce v úrovni stropu se taktéž kotví zálivková výztuž vkládaná do spáry mezi stropní dílce. Panely jsou standardně opatřené výplní dutin, která zamezuje zatékání betonu.

Povrchovou úpravu dutin stropů je vhodné provádět až po dokončení úprav stěn a hrubé podlahy. Podmínkou je suchý podklad, vhodná teplota pro aplikaci stěrky a odvodněné dutiny v panelech. Dutiny jsou navrtané již z výroby, na stavbě je nutné otvory pouze kontrolovat, případně je znovu navrtat.

Doporučujeme dva způsoby povrchových úprav stropů: s přiznanými spárami a bez přiznaných spár. V prvním případě pracovník spáry vyplní trvale pružným tmelem na bázi kvalitního akrylátu nebo na bázi polyuretanu a na strop nastříká nebo ručně natáhne stěrku.

V druhém případě do spáry ručně nanese stěrku a čerstvou hmotu překryje pásem jemné mřížky. Základní vyrovnání nerovností mezi panely opraví po zalití spár. Po vytvrdnutí upravených spár a přechodů celý strop nastříká stěrkou. První vrstvu, která slouží k základnímu vyrovnání povrchu panelů vyhladí ve směru spár. Po zaschnutí a odstranění drobných nerovností buď celoplošně provede nástřik strukturou jemných či velkých kapek nebo po nástřiku povrch podélně vyhladí a přebrousí dohladka. Jinou možností úpravy stropů bez přiznaných spár je ruční natažení stěrky na bázi krystalické sádry. Podle doporučení výrobce stěrky se buď použije nebo nepoužije bandáž. Základní vyrovnání a konečnou stěrku provede pracovník současně s vyplňováním spár mezi dílci. Po natažení stěrky povrch vyhladí hladítkem.

Jako konečnou malířskou úpravu ve všech případech doporučujeme akrylátové barvy.